Tvůrce Vimu Bram Moolenaar bohužel zemřel, což vyvolalo vlnu vděčnosti a uznání za jeho přínos softwarové komunitě.
Moolenaar byl oceněn nejen za svou práci na Vimu, ale také za své zapojení do charitativních aktivit v Ugandě.
Uživatelé Vimu truchlí nad jeho ztrátou a sdílejí osobní příběhy o svých kontaktech s ním, přičemž zdůrazňují, jaký vliv měl Vim na jejich práci. Někteří z nich dokonce přispěli na charitu, kterou Moolenaar podporoval. Budoucnost Vimu zůstává nejistá, ale jeho odkaz a vliv na svět programování jsou všeobecně uznávány.
Diskuse na serveru Hacker News se točí kolem nespokojenosti s designem a funkčností webových stránek, včetně manipulace s odkazy v JavaScriptu, nesprávného používání prvků HTML a přílišného spoléhání se na webové rámce.
Pro lepší použitelnost je kladen důraz na zachování chování odkazů a dodržování známých vzorů návrhu.
Mezi další diskutovaná témata patří efektivita moderních webových aplikací, bezpečnostní opatření ovlivňující uživatelský komfort a důležitost lepších postupů při zadávání hesel.
Výzkumníci vyvinuli akustický útok, který dokáže ukrást data ze stisknutých kláves a odhalit tak bezpečnostní zranitelnost hlasitých mechanických klávesnic.
Ke zmírnění těchto rizik se doporučují protiopatření, jako jsou správci hesel a silná bezpečnostní opatření.
Diskutuje se o použití technologie RTX Voice k odstranění šumu při psaní na klávesnici a o možných útocích pomocí funkce Zoom, přičemž se zdůrazňuje potřeba dalšího výzkumu a ochranných opatření proti útokům vedlejšími akustickými kanály.
Společnost MK-1 představila svůj první produkt MKML, inferenční runtime, jehož cílem je zvýšit výkon a efektivitu modelů umělé inteligence.
MKML umožňuje 2x snížit náklady na inferenci velkého jazykového modelu (LLM) na GPU pomocí pouhých několika řádků kódu Pythonu.
Bez problémů se integruje s populárními ekosystémy, jako jsou Hugging Face a PyTorch, a řeší problém velkých paměťových nároků tím, že komprimuje velikost modelu přibližně o 60 %. Tato optimalizace nejen šetří paměť GPU, ale také zvyšuje rychlost odvozování.
Ve věku 62 let bohužel zemřel Bram Moolenaar, tvůrce textového editoru Vim.
Komunita Vimu bude i nadále pokračovat v údržbě a podpoře Vimu.
Článek vyzdvihuje Moolenaarův významný přínos komunitě Vim a jeho práci v oblasti charityware. Zmiňuje se také o popularitě režimů a zásuvných modulů Vimu v moderních editorech. Moolenaarovi je vzdán hold za jeho neocenitelný přínos komunitě vývojářů softwaru.
"The Sad Bastard Cookbook" je praktická příručka určená pro zaneprázdněné nebo nemotivované jedince, která nabízí snadné recepty, jako je nákup hotových kuřat na rožni a mražené zeleniny.
V knize jsou popsány různé možnosti vaření, včetně používání spotřebičů, jako jsou instantní hrnce a fritézy.
Čtenáři se mohou zapojit do diskusí o společném bydlení, praktických modulárních kuchyňských spotřebičích, možnostech náhrady jídla, zdravotních rizicích neřízeného půstu a tipech, jak se zdravěji stravovat a vyřadit sladké potraviny a nezdravé oleje.
Společnosti IBM a Hugging Face navázaly spolupráci, aby na platformě Hugging Face vydaly geoprostorový základní model IBM watsonx.ai.
Tento model, vyvinutý ve spolupráci s NASA, je největším geoprostorovým základním modelem na portálu Hugging Face a prvním otevřeným základním modelem umělé inteligence od NASA.
Tento model, vytvořený na základě satelitních dat NASA, má za cíl demokratizovat přístup k umělé inteligenci a její využití ve vědě o klimatu a Zemi a je součástí vědecké iniciativy NASA Open-Source Science Initiative.
Společnosti IBM a NASA ve spolupráci vydaly geoprostorový model umělé inteligence na platformě Hugging Face.
Model nazvaný watsonx.ai geospatial foundation model je vycvičen na družicových datech NASA a lze jej použít pro různé úlohy, jako je sledování skleníkových plynů, předpovídání výnosů plodin a sledování odlesňování.
Vydání modelu s otevřeným zdrojovým kódem podporuje spolupráci a pokrok v oblasti umělé inteligence a představuje pokrok ve využívání umělé inteligence pro výzkum klimatu a věd o Zemi.
Jeremy Vaught, který 16 let budoval své uživatelské jméno na Twitteru "@music", si nechal změnit uživatelské jméno na "@Musicfan", aniž by byli jeho sledující řádně převedeni.
Tento incident vyvolal kritiku platforem vlastněných miliardáři a podnítil diskuse o přechodu na alternativní platformy, jako je Mastodon.
Někteří uživatelé spekulují o tom, že Vaught možná přijal dohodu o narovnání nebo doložku o nezastupitelnosti. Twitter však stále považuje za svou oblíbenou platformu sociálních médií.
Odebrání uživatelského jména "@music" původnímu uživateli Elonem Muskem vyvolalo debatu o digitálním vlastnictví a kontrole uživatelských jmen na platformách sociálních médií, jako je Twitter.
Incident vedl k diskusím o potřebě formalizovaných standardů a povinností v digitálních platformách, včetně alternativních možností, jako jsou otevřené protokoly nebo technologie blockchain.
Uživatelé vyjadřují nespokojenost se změnami zásad platforem, obavy z nedostatečné kontroly nad digitálními identitami a rizika plynoucí ze závislosti na uzavřených platformách.
Technologičtí giganti jako Alphabet a Microsoft zaznamenali v roce 2022 výrazné zvýšení odměn generálních ředitelů, přestože oznámili propouštění.
Odměna generálního ředitele společnosti Alphabet Sundara Pichaie vzrostla o 3 474 % na více než 225 milionů dolarů, zatímco generální ředitel společnosti Microsoft Satya Nadella obdržel téměř 55 milionů dolarů, což představuje 10% nárůst.
Růst platů generálních ředitelů při současném propouštění upozorňuje na rostoucí rozdíl mezi platy generálních ředitelů a zaměstnanců v technologickém průmyslu a vyvolává otázky, zda by společnosti neměly při svém rozhodování upřednostňovat jiné zainteresované strany.
Hlavním bodem diskuse jsou vysoké odměny generálních ředitelů technologických gigantů, jako je Alphabet a Microsoft, včetně odměny Sundara Pichaie ve výši 225 milionů dolarů.
Kritici tvrdí, že tyto platy jsou nadměrné a mohly by být lépe využity ve prospěch většího počtu zaměstnanců nebo obyvatelstva.
Článek se zabývá debatou o oprávněnosti a měření odměn generálních ředitelů, jakož i dopadem jejich rozhodnutí na společnost, životní prostředí, zájmy akcionářů a nerovnost v bohatství.