Catala je nový doménově specifický jazyk, který dokáže vytvářet algoritmy z právních dokumentů a zajišťuje vysokou věrnost mezi kódem a zákonem.
Jazyk je vytvořen tak, aby odrážel logickou strukturu zákona a byl přístupný pro kontrolu a certifikaci právníky; má dokonce kompilátor, který generuje PDF čitelné pro právníky.
Projekt Catala, pojmenovaný po Pierru Catalovi, průkopníkovi francouzských právních technologií, je výzkumnou iniciativou vedenou společností Inria, francouzským Národním výzkumným ústavem pro informatiku. Překladač však zůstává nestabilní a funkčně omezený.
Rozhovor se zaměřuje na použití programovacího jazyka Catala při specifikaci zákonů a právních dokumentů s důrazem na jeho výhody, nevýhody a potenciální problémy spojené s překladem angličtiny do systému formální logiky.
Diskutuje se o používání kódu jako regulátoru, o složitosti právního kódu, o používání kódovacích symbolů v právních dohodách a o koncepci kódování záměru do zákonů pomocí programovacích jazyků.
Účastníci diskutovali o myšlence psaní jasných právních textů, o úloze doménově specifického jazyka pro právní smlouvy, o srovnání vývoje softwaru s právním systémem a o obavách ohledně volby názvu takových programovacích jazyků.
Petals je platforma, která uživatelům umožňuje provozovat velké jazykové modely - například Llama 2, Falcon a BLOOM - na jejich zařízeních pomocí GPU spotřebitelské třídy nebo Google Colab.
Platforma umožňuje svým uživatelům připojit se k síti pro obsluhu různých částí modelu a přizpůsobit modely různým úlohám, přičemž poskytuje jak rozhraní API, tak flexibilní možnosti pomocí transformátorů PyTorch a Hugging Face.
Projekt Petals byl vyzdvižen na výzkumném semináři BigScience, což je dalším důkazem jeho významného přínosu pro oblast vývoje jazykových modelů.
Článek zkoumá možnosti provozování rozsáhlých jazykových modelů (LLM) v domácích podmínkách pomocí metody ve stylu BitTorrent, a to sdružováním výpočetních zdrojů, vytvářením odvozených modelů a využíváním metodiky jemného dolaďování parametrů a LoRA.
Diskutuje se o obtížích a nákladech spojených s tréninkem velkých modelů a o možných řešeních, jako je vodní chlazení a úprava starších serverových karet. Řeší se také koncepty jako decentralizované výpočty a jemné ladění modelů.
Je zde zmínka o službě Petals, která umožňuje spouštět LLM na zařízeních nižší třídy a která má mezi účastníky smíšené hodnocení. V článku se spekuluje o možném využití tokenů a decentralizovaných počítačů pro podporu open-source LLM v budoucnosti.
Brian Bucklew převádí hru Caves of Qud z Unity do Godotu, což je dobře přijato díky uživatelské přívětivosti Godotu a výhodám při vývoji nástrojů a použití 2D grafiky.
Přestože Godot nemá podobný ekosystém obchodu a tržiště jako Unity, probíhají snahy o nápravu tohoto problému.
Autor upozorňuje na problémy při používání škálovatelné vektorové grafiky (SVG) v herních enginech a jako řešení navrhuje použití vykreslovacích knihoven.
Organizace Global Witness ve své nedávné zprávě upozorňuje na znepokojivý trend zabíjení ekologických aktivistů, kterých bylo v letech 2012 až 2022 celosvětově zabito téměř 2 000, přičemž jen v roce 2022 se jednalo o 177 případů.
Latinská Amerika, zejména Kolumbie, byla označena za vysoce rizikovou oblast pro ekologické aktivisty, vysokou míru úmrtnosti hlásí také Brazílie, Mexiko, Honduras a Filipíny. Třetinu obětí tvořili domorodí obyvatelé, což zdůrazňuje jejich klíčovou roli při zmírňování dopadů klimatických změn.
Zpráva zdůrazňuje naléhavost ochrany a pomoci těm, kteří se zasazují o ochranu životního prostředí.
Diskuse zdůrazňují řadu témat, jako jsou rizika, kterým čelí ekologičtí aktivisté, zásadní role domorodých kultur v ochraně životního prostředí a strategie a pověst klimatických aktivistů.
Zabývají se také otázkami etických důsledků ekologických katastrof způsobených člověkem, fenoménem policejní imunity a jejího dopadu na trestní soudnictví, držením zbraní a souvisejícími vraždami a obavami z důvěryhodnosti médií a propagandy.
Tématem je také zastřelení Manuela Estebana Paeze Terána policisty, přičemž rozhovory zdůrazňují různé pohledy a perspektivy, což podtrhuje kontroverznost a složitost těchto témat.
V článku je navržena myšlenka využití SQLite, softwarové knihovny, která poskytuje systém správy relačních databází, jako kontejneru pro soubory OpenDocument Presentation namísto současného formátu archivu ZIP.
Navrhuje možná vylepšení, jako je rozdělení obsahu na menší části a přidání možností verzování, které by tento přechod mohl usnadnit.
Autor zdůrazňuje výhody používání SQLite jako formátu souborů aplikací, včetně lepšího uživatelského komfortu a výkonu, což může zvýšit efektivitu aplikací.
Diskuse se zabývá použitím SQLite jako souborového formátu pro OpenDocument a porovnává jeho silné stránky a omezení s jinými formáty, jako je XML.
Nedostatečná standardizace SQLite představuje problém pro interoperabilitu a standardizaci ISO, a to i přes jeho větší funkčnost.
Rozhovor se zabývá také konceptem automatického ukládání uživatelských dat, technickými aspekty ukládání dat a možnými výhodami a nevýhodami SQLite v různých kontextech, přičemž zdůrazňuje potřebu rovnováhy mezi automatickým ukládáním a uživatelskou kontrolou.
Článek se zabývá konceptem neměnných linuxových systémů a zkoumá konkrétní implementace, jako jsou NixOS, Guix, Endless OS a Fedora Silverblue.
Diskutuje se o jedinečných vlastnostech jednotlivých systémů, včetně jejich správců balíčků a možností zpětného vrácení, a také o osobních zkušenostech a názorech.
Přestože článek poukazuje na rostoucí popularitu neměnných operačních systémů v oblasti open-source, upozorňuje také na související problémy a různé strategie v oblasti neměnnosti.
Tento článek se zabývá myšlenkou neměnných linuxových systémů a představuje několik distribucí, které tento model implementují, včetně EndlessOS a Fedora CoreOS.
Diskutuje se o výhodách a nevýhodách používání neměnných a proměnných systémů, a to v aspektech, jako je správa balíčků, přizpůsobení a řízení systému.
Jsou zde sdíleny zkušenosti a názory uživatelů na systémy NixOS a Fedora, přičemž jsou zohledněny faktory, jako je dostupnost, kompatibilita a postupy pro návrat k původnímu stavu.
Článek se zabývá opakujícími se tématy a postavami v marketingových materiálech společnosti Apple, zejména se zaměřením na zobrazování falešných textových konverzací.
Autor si všímá odlišné kultury těchto fiktivních rozhovorů, které se vyznačují absencí ironie a zaměřením na sdílení fotografií a pořádání společenských akcí.
Spekuluje o paralelním vesmíru zvaném "Dimenze Apple", který je přirovnáván k určitým zkušenostem v rodičovských skupinách WhatsApp, a obsahuje kompilaci screenshotů falešných textů Apple.
Článek kriticky hodnotí zobrazení textových zpráv v marketingových zdrojích společnosti Apple a porovnává je s tím, jak s nimi jednotlivci skutečně komunikují.
Diskuse se vedou o tom, zda komunikační strategie společnosti Apple odráží realitu, o snižujícím se využívání integrace sociálních médií v marketingu společnosti a o omezeních při sdílení velkých obrazových soubor ů prostřednictvím aplikací pro zasílání zpráv.
Spekuluje se také o tom, že společnost Apple chybí v zástupu firem nabízejících služby sociálních médií.
V hlavním článku je popsán doporučený způsob výroby chilli oleje a také alternativní techniky, jako je sous vide.
V komentářích se účastníci podělí o osobní zkušenosti a názory na výrobu chilli oleje a diskutují o bezpečnostních opatřeních a chuťových profilech.
Rozhovory se stočí k dalším tématům, jako je příprava čaje, bezpečnost potravin a zásadní role konzistence mletí a kvalitních mlýnků při přípravě překapávané kávy.
Společnost Amazon Web Services (AWS) zvýšila počet svých adres IPv4 o 27 milionů, takže jich má celkem 128 milionů; hodnota jejího majetku IPv4 tak činí přibližně 4,5 miliardy dolarů, což je značný nárůst oproti stavu před třemi lety.
Hodnota každé adresy IPv4 se odhaduje na 35 dolarů, což je dáno rostoucím nedostatkem a cenou adres IPv4.
Společnost AWS plánuje účtovat zákazníkům poplatky za adresy IPv4 ve výši 0,005 USD za IP adresu za hodinu, což by mohlo přinést odhadované roční příjmy ve výši 500 milionů až 1 miliardy USD.
Příspěvek se zabývá obtížemi a frustracemi, které se vyskytly při přechodu z IPv4 na IPv6, včetně obav z kompatibility, aktualizace sítě a pomalejšího přijetí ze strany poskytovatelů internetových služeb, než se očekávalo.
Diskutuje se o alternativních řešeních, jako je rozšíření IPv4 nebo vytvoření nové verze, a kritizuje se složitost a použitelnost adres IPv6, jakož i nedostatečná ekonomická motivace pro přechod.
Příspěvek také upozorňuje na nedostatek adres IPv4 a na možnost protisoutěžního chování klíčových účastníků, což naznačuje potřebu hladšího procesu konverze a uživatelsky přívětivějšího řešení.
Homebrew Website Club je globální síť setkání, která má jednotlivcům pomoci získat větší kontrolu nad jejich online zkušenostmi, zejména v souvislosti s blogováním.
Tento zdroj obsahuje podrobnosti o nedávných a budoucích setkáních a uvádí informace o termínech, organizátorech, místech konání a návody na uspořádání virtuálních i fyzických setkání.
V průběhu pandemie klub přešel na online setkání a poskytuje zdroje pro pořádání IndieWebCampů, nezávislých snah o vytvoření soukromých webových stránek namísto používání centralizovaných webových služeb.
Dialog klade důraz na minimalistický design webových stránek s omezeným používáním JavaScriptu a na význam souhlasných bannerů.
Účastníci vyjadřují svou přízeň Homebrew Website Clubu, osobnímu vlastnictví webových stránek a vytváření inovativních webových návrhů pomocí nástrojů jako React a Angular.
Přednáška zdůrazňuje hodnotu kreativity a personalizace v současném webovém prostředí, k čemuž patří i osobní webové stránky a účast na akcích IndieWebu.
Článek zkoumá použití velkých jazykových modelů (Large Language Models, LLM) při optimalizaci kódu pomocí modelu transformátoru se 7 miliardami parametrů pro optimalizaci velikosti kódu assembleru nízkoúrovňového virtuálního stroje (LLVM).
Model je vycvičen k předpovídání počtu instrukcí před a po optimalizaci a následně poskytuje optimalizovaný kód.
Testy provedené na široké škále programů odhalily zlepšení o 3,0 % oproti tradičnímu kompilátoru, což ukazuje robustní schopnosti modelu při zdůvodňování kódu.
Shrnutí se zabývá výhodami a omezeními použití modelů učení jazyka (LLM) při optimalizaci překladače, jako je snížení počtu instrukcí a generování kompilovatelného kódu.
Diskutuje také o problémech souvisejících se sémantikou a správností kódu při použití LLM a o výzvách, jako je potřeba větších datových souborů.
Text odkazuje na další dialogy o využití umělé inteligence při optimalizaci kompilátorů, souvisejících rizicích a zkoumání funkčnosti LLM v různých fázích procesu kompilace.
Tento článek se zabývá historií programovacích jazyků na platformách Mac a jejich neúspěšnými pokusy přiblížit programování široké veřejnosti.
Důraz je kladen na vizuální programovací jazyk Prograph, který naznačuje, že podobný, ale efektivnější vizuální jazyk by mohl přinést významný posun v této oblasti.
Autor uvádí, že navzdory některým zajímavým prvkům v jazycích, jako je Swift, zůstává vliv Macu na oblast programování omezený ve srovnání s jeho vlivem v oblasti stolního publikování.
Diskuse se soustředí na snahu společnosti Apple zpřístupnit programování běžným uživatelům a ilustruje problémy, které se vyskytly při výuce programování na počítačích Mac v 90. letech.
Zdůrazňuje kontrasty mezi strategiemi společností Apple a Microsoft v oblasti vývoje softwaru a podtrhuje význam prostředí, které zjednodušuje programování a dává uživatelům větší možnosti.
Rozhovor se zamýšlí nad omezeními konkrétních programovacích nástrojů a zjištěnými rozdíly mezi různými formami automatizace a skriptování a nabízí různé pohledy na programování a uživatelské zkušenosti na různých platformách a s různými nástroji.