Nadace Electronic Frontier Foundation (EFF) se ve spolupráci s americkou organizací U.S. Public Interest Research Group (U.S. PIRG) zapojila do kampaně vyzývající společnost Mastercard, aby omezila sběr dat a přestala prodávat informace o držitelích karet.
Současné monetizační strategie společnosti Mastercard, které zahrnují analýzu údajů o transakcích za účelem kategorizace držitelů karet, údajně narušují soukromí a důvěru spotřebitelů.
EFF tlačí na společnost Mastercard, aby změnila tyto postupy v zájmu zachování důvěry držitelů karet a respektování jejich soukromí.
V diskusi se zdůrazňují obavy týkající se ochrany osobních údajů a možného zneužití údajů spotřebitelů ze strany velkých společností vydávajících kreditní karty, jako jsou Visa a Mastercard.
Zkoumají se alternativy k těmto společnostem, jako jsou předplacené karty a hotovost, a zdůrazňuje se potřeba rozmanitých platebních systémů, které by se postavily dominantnímu postavení společností Visa a Mastercard na trhu.
Zvažují se výhody a nevýhody používání kreditních karet, včetně konkrétních karet, jako je například karta Amex Platinum, se zaměřením na obavy o ochranu soukromí související se shromažďováním a využíváním údajů společnostmi.
Velký výbor finského parlamentu vyjádřil výhrady k návrhu EU zakázat silné šifrování a uvedl, že by to mohlo ohrozit komplexní kybernetickou bezpečnost.
Zopakovali, že podporují ochranu dětí online, ale vyslovili se proti jakýmkoli kompromisům v oblasti šifrování a hromadného sledování a místo toho se vyslovili pro zaměření na jasně identifikované osoby.
Rozhodnutí členských států EU o této sporné otázce se očekává v brzké době.
Finsko se veřejně postavilo proti směrnici EU, jejímž cílem je zakázat hromadné sledování a šifrování, a tvrdí, že porušuje práva na soukromí a nahrazuje soudní příkazy obecným skenováním.
V diskusi zaznívají obavy ohledně vymahatelnosti zákazu, možného špehování běžných občanů a debatuje se o důsledcích života v plně transparentním světě.
Diskutuje se o zásadní roli šifrování při ochraně soukromí, o možných protiústavních vlastnostech zákona a o různých názorech různých národů. Upozorňuje také na nedostatečné povědomí veřejnosti o struktuře a rozhodovacích procesech EU.
Autorovi se podařilo přenést Lotus 1-2-3, historický software, na Linux obnovením ztracených souborů a použitím různých hacků.
Pozornost je věnována otázkám kompatibility, které zahrnují systémová volání a konverze objektových souborů, spolu s odstraňováním symbolů z objektových souborů a psaním obalů pro nekompatibilní funkce.
Autor se zmiňuje o některých problémech týkajících se termios a licencí, ale celkově považuje přechod na Linux za úspěšný.
Článek informuje o dostupnosti tabulkového procesoru Lotus 1-2-3 pro Linux a zdůrazňuje jeho význam pro uchování dat.
Rozhovor se také točí kolem nostalgie po minulé scéně BBS (Bulletin Board System) a zdůrazňuje oživení jejího étosu a retro kultury 80./90. let.
V článku jsou také diskutovány otázky softwarového pirátství, archivace manuálů k syntezátorům, osobní anekdoty, cílená reklama a možná manipulace ze strany technologických firem.
Společnost Apple představila novou službu Signtime.apple, která nabízí individuální tlumočení do znakového jazyka pro zákaznickou podporu a je určena zejména zákazníkům, kteří používají americký znakový jazyk (ASL).
Služba umožňuje neslyšícím nebo nedoslýchavým zákazníkům komunikovat se zástupci společnosti Apple pomocí ASL prostřednictvím videochatu, čím ž nahrazuje nutnost písemné komunikace nebo tlumočníků během telefonních hovorů.
Objevují se obavy z možných nevyžádaných hovorů, auditních stop a zneužití, jakož i nejasnosti ohledně názvů domén společnosti Apple a bezpečnostních důsledků. Přesto byl závazek společnosti Apple ke kvalitě a zákaznickým zkušenostem kladně hodnocen.
Úložiště jtesta/ssh-audit bylo aktualizováno o vylepšení pro auditování konfigurací serveru a klienta SSH, nyní podporuje Python 3.7-3.11.
Aktualizace zahrnují doporučení, bezpečnostní informace, předpřipravené balíčky, webové rozhraní, nové zásady, opravy chyb a vylepšenou kompatibilitu v Ubuntu 22.04 LTS.
Nabízí také rozšířené hostitelské klíče, výměny klíčů, šifry, MAC, audit klientského softwaru a možnost výstupu JSON pro větší univerzálnost.
Rozhovor se zaměřuje na význam zabezpečení serverů a klientů SSH a upozorňuje na problémy se zabezpečením výchozího nastavení.
Diskutuje se o použití různých algoritmů a spolehlivosti klíčů Ed25519.
Názory na bezpečnost důvěry při prvním použití (Trust on First Use - TOFU) v kryptografických protokolech a na to, zda jsou zapotřebí další ověřovací kroky, se různí.
Login Omnivore je open-source aplikace pro čtení později určená pro rozsáhlé čtenáře, která umožňuje ukládání různých typů obsahu pro pozdější čtení bez rozptylování.
Uživatelé mohou nejen přidávat poznámky a zvýraznění, ale také organizovat a synchronizovat své seznamy četby ve všech zařízeních.
Aplikace je vybavena funkcí převodu textu na řeč a integrací s populárními systémy Personal Knowledge Management (PKM), takže uživatelé mají úplnou kontrolu nad svou knihovnou.
Omnivore je bezplatná aplikace s otevřeným zdrojovým kódem pro čtení později, která je propojena s RSS a e-mailovými zpravodaji, ale uživatelé vyjádřili obavy ohledně její budoucí strategie zpeněžení a nedostatku některých funkcí.
Aplikace v současné době podporuje pouze iOS, ale vývojáři plánují spustit i verzi pro Windows. Mezi jedinečné funkce patří možnost exportu zvýrazněných prvků, používání zásuvných modulů pro Obsidian a Notion a vlastní hostování serverů.
Omnivore konkuruje aplikacím jako Pocket, Raindrop.io, Instapaper a Readwise. Ačkoli uživatelé považují její návod k vlastnímu hostování za složitý ve srovnání s konkurencí a její model financování zůstává nejednoznačný.
Hlavním tématem je využití pokročilých technologií, jako je umělá inteligence, k vylepšení starých filmů, konkrétně vylepšeného klipu Marka Twaina z roku 1909.
Názory zastánců vylepšení pro lepší divácký zážitek a zastánců historické přesnosti a zachování původního uměleckého záměru se liší.
Spolu s kolorováním filmů a přidáváním moderní hudby se debata rozšiřuje na použití umělé inteligence při replikování historických postav ve filmech, což vyvolává otázky ohledně přesnosti a spolehlivosti obrazů generovaných umělou inteligencí.
Článek podtrhuje význam kauzálního odvozování v datové vědě a obchodním rozhodování.
Komunita datové vědy v poslední době upřednostňuje kauzální inferenci a implementuje ji pomocí metod, jako jsou kauzální grafické modely, instrumentální proměnné a DoubleML.
Vyprávění klade důraz na zvažování matoucích proměnných při vyvozování příčinných závěrů a nabízí zdroje pro další učení.
Rozhovory se soustředí na význam, překážky a omezení kauzálních závěrů v rozhodování a analýze dat.
Randomizované kontrolní studie (RCT) jsou považovány za zlatý standard, ale jsou nákladné a časově náročné. Observační kauzální závěry, rychlejší a méně nákladná alternativa, zatím nejsou široce akceptovány.
V současné době probíhají snahy o lepší dosažitelnost a replikovatelnost kauzálních závěrů, ale stále přetrvávají problémy, jako je posuzování modelů a jejich škálovatelnost. Názory na užitečnost a proveditelnost kauzální inference při interpretaci dat se také rozcházejí.
Článek se zabývá použitím a vývojem mechanismů souběhu v programovacím jazyce Rust, zejména se zaměřením na syntaxi async/await.
Zabývá se problémy při vytváření složitých futures, přechodem ze zelených vláken a tím, jak jsou iterátory a futures sestaveny do stavových strojů.
S popisem úspěšného využití Rustu v síťových službách autor také vyjadřuje obavy z přílišné závislosti ekosystému Rust na async/await a navrhuje jeho případná vylepšení.
Diskuse se týká výhod a komplikací využití asynchronního programování v jazyce Rust s důrazem na jeho čistší kompozici, snazší zrušení a nižší paměťovou režii ve srovnání s vlákny.
Dialog se zabývá potížemi s přepínáním kontextu, výběrem serverů HTTP v jazyce Rust a rostoucím výskytem asynchronních/čekaných operací v tomto jazyce.
Diskutuje se o použití jazyka Rust při vývoji webových aplikací a bezpečných systémů se zaměřením na bezpečnost paměti; tato diskuse zdůrazňuje potenciál jazyka Rust pro širší přijetí v různých oblastech.
Cockpit je uživatelsky přívětivé webové grafické rozhraní pro servery, které uživatelům umožňuje spravovat jejich systémy prostřednictvím grafického rozhraní, ale plně podporuje stávající pracovní postupy nástrojů příkazového řádku.
Disponuje různými funkcemi, včetně konfigurace sítě, správy úložišť, vytváření virtuálních počítačů, řešení problémů a rozšiřování funkcí o aplikace a vlastní moduly.
Software využívá systémové rozhraní API a příkazy, podporuje ověřování pomocí jediného přihlášení, běží na vyžádání, aby šetřil prostředky, a je kompatibilní s hlavními distribucemi a webovými prohlížeči.
Článek se zabývá zkušenostmi uživatelů s Cockpitem, webovým rozhraním pro správu serverů, a poukazuje na smíšené reakce.
Kritika se týká jeho relativně pomalého vývoje a méně funkcí v porovnání s podobnými nástroji, ale ostatní jej oceňují pro vzdálenou správu libvirt a KVM.
Zmíněna je také autorova osobní zkušenost s používáním Cockpitu, který se hodí na jejich Raspberry Pi s operačním systémem Fedora, ale přejí si podporu doas.
Autorka vytvořila nástroj, jehož cílem je zpřístupnit italskou poezii anglicky mluvícím uživatelům, a to prostřednictvím podrobných překladů, poznámek k použití a dalších souvislostí.
Nástroj byl vytvořen pomocí jednoduché technologie, což naznačuje potenciál pro uživatelsky přívětivou navigaci a přístupnost.
Aktivně se snaží získat zpětnou vazbu ke své metodice, čímž dávají najevo svůj záměr tento nástroj neustále zlepšovat.
ItalianPoetry.it je online platforma, která umožňuje anglicky mluvícím uživatelům prozkoumat a poslechnout si italskou poezii a plánuje rozšířit svou nabídku o latinu a němčinu.
Uživatelé poskytli webu pozitivní zpětnou vazbu a navrhli vylepšení, včetně rozšířených možností rychlosti přehrávání a videí s básníky, kteří recitují svá díla.
Tvůrce webu plánuje zveřejnit úložiště básní a umožnit uživatelům zasílat žádosti o konkrétní díla, což naznačuje posun směrem k platformě, která bude více spolupracovat a reagovat na potřeby uživatelů.
Úložiště GitHub poskytuje open-source BIOS pro systémy Micro 8088, NuXT a Xi 8088, včetně příspěvků, obrazů BIOSu, pokynů k sestavení a poznámek k vydání různých verzí.
Úložiště vyjadřuje uznání přispěvatelům, kteří se zasloužili o jeho rozvoj a udržování.
V úložišti jsou popsány budoucí aktualizace a vylepšení, což naznačuje, že se jedná o pokračující projekt.
Článek pojednává o BIOSu s licencí GPL-3.0 určeném pro počítače s procesorem Intel 8088 a zmiňuje se o vynechání ROM BASICu a možnosti vytvořit tento BIOS jako ROM.
Porovnává procesory 8088 a 8086, zdůrazňuje rozdíly a zkoumá související projekty včetně open-source BIOSu.
Je zde zmínka o NASA používající systémy IBM PC a XT, o chybě v book8088, o procesu přetaktování a o spuštění prostředí GNU na procesoru 8088.
Článek zdůrazňuje hodnotu "kritického ignorování", dovednosti digitálního občanství, jejímž cílem je odfiltrovat nepřesné a nekvalitní informace.
Mezi obhajované metody patří sebekontrola, laterální čtení a ignorování škodlivých aktérů, s návrhy na výuku těchto dovedností ve vzdělávacích institucích a zavádění zásad moderování obsahu na virtuálních platformách.
Článek klade důraz na vypěstování nových mentálních návyků, které by umožnily bránit se dezinformacím, a uvádí různé odkazy na různé aspekty dezinformací a strategie, jak jim čelit.
Diskuse na serveru Hacker News se zaměřují na "kritickou ignoraci" jako klíčovou dovednost digitálních občanů, aby se vyhnuli neproduktivním online konverzacím.
Zdůrazňuje se nutnost pevných společenských norem, zdvořilé komunikace bez vulgarismů a sarkasmu a přesvědčivého diskurzu. Uznávají se omezení online fór.
Diskuse se zaměřuje také na důsledky ekonomiky pozornosti a reklamy, význam mediální gramotnosti, kritické hodnocení informací, riziko dezinformací na sociálních platformách a potřebu upřednostňovat kvalitní obsah.
Článek představuje MemGPT, systém určený ke zvýšení výkonu velkých jazykových modelů (LLM) tím, že poskytuje rozšířený kontext v rámci jejich omezeného kontextového okna.
Systém MemGPT je inspirován hierarchickými paměťovými systémy v tradičních operačních systémech a využívá virtuální správu kontextu pro zvýšení výkonu.
Systém, který byl hodnocen v oblastech, jako je analýza dokumentů a chat s více relacemi, prokázal vynikající schopnosti přesahující omezení současných LLM. Kód a data MemGPT jsou nyní k dispozici pro veřejné experimentování.
Open-source projekt MemGPT si klade za cíl naučit jazykové modely správě paměti podobně jako operační systémy a obsahuje implementovaného chatbota Discord.
Diskuse se zabývá kompromisem mezi tím, zda model spravuje svou vlastní paměť, nebo zda je pro tento úkol určen samostatný agent, a zkoumá rozdílné názory na efektivitu jazykových modelů.
V rozhovoru je také zdůrazněna potřeba jasné komunikace ve výzkumu a představen koncept "virtuální správy kontextu", metoda pro překonání omezení tokenů v modelech umělé inteligence.
Poskytovatel internetových služeb (ISP), společnost Grande Communications, napadá žalobu na náhradu škody za pirátství ve výši 47 milionů dolarů, kterou dluží nahrávacím společnostem, a tvrdí, že ISP by neměli nést odpovědnost za porušení autorských práv na základě nároků třetích stran.
Grande se odvolává na nedávné rozhodnutí Nejvyššího soudu ve prospěch společnosti Twitter a tvrdí, že ukončení přístupu k internetu kvůli nárokům na autorská práva je příliš široké, má dopad na nevinné uživatele a omezuje investice do širokopásmové infrastruktury.
Několik skupin telekomunikačního průmyslu, které podporují společnost Grande, se rovněž odvolává na rozhodnutí Nejvyššího soudu a naznačuje, že obvinění společnosti Grande z pirátství mohlo být chybou.
Článek upozorňuje na hrozbu ukončení přístupu k internetu z důvodu pirátství a na potřebu síťové neutrality pro zachování spravedlivého online prostředí.
Upozorňuje na kontroverzní roli poskytovatelů internetových služeb (ISP) při monitorování přenosů dat v souvislosti s autorskými právy a duševním vlastnictvím.
Článek vyzývá k přehodnocení stávajících politik v oblasti autorských práv vhodných pro digitální věk a k diskusi o etice pirátství a dopadech na tvůrce obsahu.