Evropský soud pro lidská práva rozhodl, že nucení jednotlivců k dešifrování šifrované komunikace porušuje jejich práva na soukromí.
Soud rovněž vyjádřil pochybnosti o myšlence oslabení šifrování pro všechny uživatele.
Toto rozhodnutí může mít dopad na vládní návrh zákona o bezpečnosti na internetu, jehož cílem je regulovat online platformy.
Vlády mohou dočasně pozastavit právo na soukromí v mimořádných situacích.
Diskuse zahrnuje témata jako parlamentní suverenita, potřeba psané ústavy, soudní přezkum, pravomoc Nejvyššího soudu a vliv mezinárodního práva a práva EU v různých zemích.
Debata se rovněž dotýká významu šifrování, pravomoci Evropského soudu pro lidská práva a rovnováhy mezi soukromím a prosazováním práva.
Shrnutí pojednává o debatách a diskusích kolem Nginxu a jeho odnože Freenginx, kterou vytvořil hlavní vývojář Maxim Dounin.
Mezi probíraná témata patří závislost na projektech udržovaných malým počtem lidí, informovanost o zranitelnostech, problémy malých týmů při vývoji softwaru a potíže s konfiguračními soubory.
Mezi společnostmi Maxim a F5 došlo k neshodám ohledně řešení zranitelností, což vedlo k rozdělení komunity a vytvoření forku. Diskuse zdůrazňují důležitost bezpečnosti, spolupráce a rozhodování při vývoji softwaru.
Fyzikové pokračují ve zkoumání složité povahy protonů, neboť bylo zjištěno, že v závislosti na pozorování vykazují různé formy.
Nedávný výzkum odhalil, že protony obsahují kouzelné kvarky, které jsou ve skutečnosti těžší než samotný proton, což zpochybňuje tradiční chápání složení protonu.
Tradiční kvarkový model, podle kterého se protony skládají ze tří kvarků, je ve světle těchto zjištění považován za příliš zjednodušený.
Analýza strojového učení prokázala, že protony mohou existovat ve více stavech, včetně vzácného stavu s pěti kvarky.
Pochopení složení protonů je klíčové pro experimenty prováděné na Velkém hadronovém urychlovači a pro studium kosmického záření.
Cílem budoucích experimentů je proniknout hlouběji do struktury protonů a poskytnout tak komplexnější informace v této oblasti.
Grafický procesor M1 nyní podporuje nejnovější verze OpenGL, takže je kompatibilní s oblíbenými aplikacemi, jako jsou Blender a Citra.
Linuxové ovladače M1 s otevřeným zdrojovým kódem prošly rozsáhlým testováním správnosti a prošly více než 100 000 testy.
Přestože M1 nemusí být dokonale sladěn s novějšími grafickými standardy, byla implementována chytrá řešení, která zajišťují robustnost a kompatibilitu.