Z uniklých dokumentů vyplývá, že společnost OpenAI v čele s generálním ředitelem Samem Altmanem používala agresivní taktiku, aby zabránila bývalým zaměstnancům kritizovat společnost, a to tak, že jim hrozila odebráním nároku na akcie, pokud nepodepíší omezující dohody o odchodu.
Navzdory Altmanově veřejné omluvě a tvrzení, že o tom nevěděl, interní dokumenty s jeho podpisy a podpisy dalších vedoucích pracovníků naznačují, že o těchto ustanoveních věděli, což vyvolává obavy ohledně transparentnosti a důvěryhodnosti společnosti OpenAI.
Spole čnost OpenAI nyní aktualizuje svůj proces odchodu, aby zajistila rovnost práv bývalých zaměstnanců a odstranila doložky o zákazu odstupování, i když na řešení problémů je třeba ještě pracovat.
Z uniklých dokumentů vyplývá, že společnost OpenAI používala agresivní taktiku k vynucení dohod o zákazu odstupování tím, že vyhrožovala bývalým zaměstnancům, kteří měli nárok na kapitál, což vedlo k reakci a následnému ujištění ze strany společnosti OpenAI.
Tato situace vyvolala diskuse o vyjednávání smluv, vyrovnání vlastního kapitálu a doložkách o zákazu konkurence a poukázala na složitost a regionální rozdíly ve vymahatelnosti.
Kritici tvrdí, že akce společnosti OpenAI odhalují hlubší problémy s důvěrou a transparentností, což má širší dopad na trendy v odvětví, etické otázky a vliv významných osobností, jako je Sam Altman.
Scarlett Johanssonová tvrdila, že společnost OpenAI replikovala její hlas bez jejího souhlasu poté, co odmítla žádost generálního ředitele Sama Altmana o udělení licence.
Podle zdrojů a dokumentů, které prověřil deník The Washington Post, hledala společnost OpenAI pro tajný projekt na polidštění ChatGPT herce, kteří nejsou členy odborů a mají vřelý, poutavý hlas, ale výslovně se nesnažila naklonovat hlas Johanssonové.
Společnost OpenAI je pod drobnohledem kvůli údajnému použití hlasového herce, který zní jako Scarlett Johanssonová, pro ChatGPT bez jejího souhlasu, což vyvolává právní a etické obavy.
Debata poukazuje na složitost zákonů o napodobování hlasu a odkazuje na případy jako Midler vs. Ford a Tom Waits vs. Frito-Lay a zdůrazňuje potřebu aktualizace právních rámců.
Tato kontroverze upozorňuje na širší důsledky pro umělou inteligenci, hlasové herce a etické aspekty používání podobně znějících hlasů bez výslovného souhlasu.