V diskusi na Physics Stack Exchange se odhaduje, že Voyager 1 vysílá přibližně 2,6 x 10^22 fotonů na bit, přičemž Země přijímá přibližně 1500 fotonů na bit při frekvenci 8,3 GHz.
Výpočet zohledňuje faktory, jako je vysílací frekvence, velikost přijímací antény a vzdálenost od Země, a upozorňuje na problémy s příjmem signálu způsobené šumem.
V rozhovoru je také zmíněn Shannonův limit, což je základní pojem teorie informace, který definuje maximální rychlost bezchybného přenosu dat komunikačním kanálem.
Diskuze na fóru Physics Stack Exchange se zabývá počtem fotonů přijatých na jeden bit přenesený ze sondy Voyager 1, kterou inicioval výzkumník zabývající se kvantovou korekcí chyb.
V rozhovoru se porovnávají klasické metody opravy chyb, jako jsou metody v pamětech DRAM a podmořských kabelech, s kvantovou opravou chyb, přičemž se zdůrazňuje složitost kvantových systémů.
Témata zahrnují Shannonův limit, počítání fotonů a problémy vesmírné komunikace na velké vzdálenosti, jakož i pokročilé techniky, jako jsou vícenásobné antény a digitální následné zpracování pro zlepšení příjmu signálu.
Mřížková zahrada Level 1 je vzdělávací hra, ve které hráči používají kód CSS, konkrétně vlastnost grid-column-start, k zalévání virtuální mrkvové zahrady.
Hra vytvořená společností Codepip využívá mřížku CSS a je k dispozici v několika jazycích, takže je přístupná širokému publiku.
Zájemcům o výuku CSS flexboxu doporučujeme jako doplňkový výukový nástroj hru Flexbox Froggy.
Diskuse na serveru Hacker News upozorňuje na hru virtuální zahrada (cssgridgarden.com) jako na vzdělávací nástroj pro výuku CSS Grid, což podnítilo debaty o frameworcích CSS jako Bootstrap a Tailwind.
Konverzace podtrhuje důležitost pochopení základních principů CSS, přičemž názory na užitečnost nástroje Tailwind a jeho dopad na postupy kódování se různí.
Uživatelé diskutují o úloze herního designu ve vzdělávání, silných stránkách a problémech mřížky CSS a Flexboxu a o potřebě lepší integrace HTML a CSS do vývojových prostředí a pokročilých vzdělávacích zdrojů.
Článek slouží jako průvodce začátečníka vývojem zařízení USB a zaměřuje se na jednoduchý komplexní projekt s použitím vývojové desky NUCLEO-F103RB.
Vysvětluje základy USB, včetně fyzických připojení a diferenciálních párů pro přenos dat, a nabízí praktické rady pro směrování desek plošných spojů.
Autor kritizuje složitost nastavení STM32 a navrhuje Linux jako jednodušší alternativu pro vývoj zařízení USB a obhajuje flexibilnější rámce do budoucna.
V diskusi jsou zdůrazněny problémy při vytváření zařízení USB se zaměřením na správu rozběhového proudu, složitost kódu USB bez hardwaru a použití nástrojů, jako je libusb.
Uživatelé doporučují desky typu Arduino, ekosystém ESP32 a menší řadiče s VUSB a zároveň diskutují o omezeních přenosu dat přes USB a vysokých nákladech na USB Vendor ID.
Praktická řešení zahrnují použití Raspberry Pi Zero pro prototypování a využití zdrojů s otevřeným zdrojovým kódem, přičemž se diskutuje také o právních otázkách týkajících se VID a PID a převodu portů USB-A na USB-C.
Společnost AMD oznámila procesory EPYC "Turin" založené na architektuře Zen 5 s až 192 jádry, jejichž vydání je naplánováno na druhou polovinu roku 2024, a představila Radeon Pro W7900 pro umělou inteligenci a nové procesory Ryzen 5000XT pro platformu AM4, které budou uvedeny na trh v červenci.
Společnost TSMC pokračuje ve výrobě 3D stohovaných SoIC obalů a plánuje zahájit masovou výrobu 2nm čipů v roce 2025, přičemž plán zahrnuje technologie N3X, N2P a A16 pro roky 2025/2026 a plánuje rozšířit kapacitu CoWoS o 60 % ročně do roku 2026.
Společnost Lenovo představila nové notebooky Yoga Slim 7x a ThinkPad T14 Gen 6 s procesorem Qualcomm Snapdragon X Elite.
Procesory AMD Ryzen 9000 s architekturou Zen 5 přinášejí významné pokroky, včetně jednocyklového provádění AVX-512 a vylepšené propustnosti 512bitového násobiče FP, které jsou výzvou pro špičkové serverové procesory společnosti Intel.
V diskusi je zdůrazněna konkurenční výhoda společnosti AMD s plnou podporou 512bitového AVX-512, v kontrastu s omezenou podporou společnosti Intel ve spotřebitelských procesorech a plány na znovuzavedení 256bitové podmnožiny do roku 2025.
Uživatelé porovnávají řadu Zen od AMD s čipy Apple řady M, všímají si rychlého pokroku procesorů AMD a rozdílů ve výkonu a efektivitě a zároveň diskutují o širších důsledcích pro aplikace umělé inteligence a reálného času.
Dne 31. května 2024 projednal Evropský parlament nařízení o "kontrole chatu", které nařizuje skenování sdílených médií na základě umělé inteligence, zda neobsahují materiály týkající se sexuálního zneužívání dětí.
Nařízení vyžaduje souhlas uživatele se skenováním, přičemž odmítnutí má za následek zablokování sdílení médií; koncové šifrované služby jako WhatsApp a Signal by vyžadovaly skenování na straně klienta.
Navzdory právním obavám z porušování základních práv většina vlád EU nařízení podporuje, zatímco kritici tvrdí, že podkopává digitální soukromí a bezpečné šifrování.
Navrhovaná legislativa EU nařizuje uživatelům skenování fotografií a odkazů, ale vyjímá bezpečnostní orgány, vojenský personál a neziskové služby, což vyvolává obavy ohledně spravedlnosti a účinnosti.
Kritici tvrdí, že tyto výjimky podkopávají politiku, zpochybňují praktičnost a bezpečnostní rizika sdílení citlivých údajů na veřejných platformách a upozorňují na možnost zneužití a porušení soukromí.
Debata se zabývá také regulačním přístupem EU, srovnává jej s USA a kritizuje přísný regulační postoj k zákonům o umělé inteligenci a digitální kriminalitě jako porušování práv jednotlivce a podporu autoritářství.
Gurwinder v článku "The Intellectual Obesity Crisis" přirovnává nadměrnou konzumaci nekvalitních informací k nezdravému jídlu, což vede k "intelektuální obezitě", která zahlcuje naši mysl zbytečnými daty.
Závislost na triviálním a emocionálně nabitém obsahu, zejména na sociálních sítích, vede k neustálému rozptylování a zahlcení mysli, což snižuje naši schopnost zpracovávat cenné informace.
Autor navrhuje, aby se proti tomu bojovalo rozvíjením metauvědomění, používáním "pravidla 10-10-10" k vyhodnocování dlouhodobé hodnoty informací a aktivitami, jako je psaní, k odfiltrování špatných informací, což nakonec povede k vytvoření zdravějšího informačního jídelníčku.
Příspěvek na blogu "Krize intelektuální obezity" pojednává o negativním dopadu konzumace nekvalitních, potvrzujících informací a přirovnává ji k výběru nezdravých potravin namísto výživných jídel.
Odkazuje na knihu Tylera Cowena "The Age of the Infovore" a zdůrazňuje potřebu rovnováhy mezi poutavým obsahem a hlubšími, komplexními zdroji pro skutečné porozumění.
Diskuse se zabývá strategiemi pro řízení digitální spotřeby, kritizuje povrchní povahu "edutainmentu" a zdůrazňuje význam rozmanité spotřeby zpráv pro demokratickou angažovanost.
"Q1K3" od společnosti Phoboslab je hra založená na prohlížeči z roku 2021, která se vyznačuje působivými technickými úspěchy při kompaktní velikosti 13 KB.
Hra obsahuje dvě úrovně, pět typů nepřátel, tři zbraně, 30 textur, dynamické osvětlení, robustní detekci kolizí, umělou inteligenci nepřátel s kontrolou přímého pohledu a prostorový zvuk.
Zpětná vazba odborníků vyzdvihuje plynulou hratelnost a bohaté funkce hry, která je pozoruhodným příkladem efektivního kódování a designu.